Audio průvodcePantheon

Panthéon

Mauzoleum z 18. století se sloupovou fasádou ukrývá ostatky významných francouzských občanů.

...

V samotném srdci pařížské Latinské čtvrti se tyčí Pantheon, majestátní stavba na vrchu Sainte-Geneviève. Na první pohled vás uchvátí jeho klasicistní velkolepost: řady vysokých korintských sloupů míří k rozlehlému průčelí s kolonádou a nad vším se vypíná mohutná kupole, evokující slavné římské chrámy. Podnět k realizaci tohoto ambiciózního projektu dal král Ludvík patnáctý uprostřed osmnáctého století, když se zotavil z těžké nemoci. Z vděčnosti tehdy slíbil postavit kostel zasvěcený svaté Jenovéfě, patronce Paříže. Osud tomu chtěl, že se král uzdravil, ale jeho milovaná milenka nemoc nepřežila.

Stavba začala v padesátých letech osmnáctého století. Projekt architekta Jacquese-Germaina Soufflota propojuje řecké sloupy, barokní dramatičnost, románské kupole i náznaky gotické vertikality. Přesto dnes Pantheon působí jako ryzí dílo neoklasicismu. Během let výstavby se však Francie zásadně proměnila: v zemi zuřila revoluce, monarchie padla a kostel byl záhy změněn na národní mauzoleum pro „velké osobnosti“ – jak připomíná nápis nad vstupem.

V tiché kryptě spočívají ostatky nejvýznamnějších osobností francouzské historie: Voltaire, filozof osvícenství; Jean-Jacques Rousseau, spisovatel a myslitel; Victor Hugo, jehož příběhy daly hlas lidem Paříže; Émile Zola, zastánce sociální spravedlnosti; Marie Curie, průkopnická vědkyně, a Alexandre Dumas, autor Tří mušketýrů, který byl do Pantheonu slavnostně uložen až po mnoha letech diskuzí.

Přímo pod vysokou kupolí se klidným, fascinujícím pohybem pohupuje Foucaultovo kyvadlo – replika slavného experimentálního přístroje, kterým v devatenáctém století Foucault prokázal rotaci Země.

Dnes mohou návštěvníci vystoupat po stovkách schodů až na vyhlídkovou terasu pod kupolí, odkud se otevírá jeden z nejúchvatnějších pohledů na Paříž. Na tomto téměř skrytém, tichém místě nad střechami města stojí vždy jen několik šťastlivců najednou. Pantheon tak zůstává symbolem francouzské hrdosti i intelektuálního dědictví – místem odpočinku těch, kdo utvářeli příběh národa.

Poslechni si tohoto a další průvodce v aplikaci